Radon a jeho zdravotní účinky
Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající postupnou samovolnou přeměnou uranu /U-238/, který je přítomen v proměnlivém množství jako součást hornin a zemin pod našimi domy a jinými objekty. Radon se z těchto hornin a zemin uvolňuje a stává se součástí půdních plynů.
Radon je lidskými smysly nepostižitelný, není cítit, není vidět a z tohoto důvodu se o něm mnohdy hovoří jako o nebezpečném tichém zabijákovi.
Radon se přesouvá do uzavřených prostor domů, škol, úřadů a jiných budov přes tzv. přísunové cesty, kterými jsou netěsné podlahy, dilatační spáry, praskliny v podlahách, trhliny ve zdivu, nedokonale izolované šachty a prostupy instalací.
Radon se uvnitř uzavřených prostor přeměňuje samovolně na tzv. dceřiné produkty, kterými jsou radioaktivní prvky polonia Po - 218 a polonia Po - 214. Tyto dceřiné produkty polonia vytvářejí v uzavřených prostorách s prachovými a aerosolovými částicemi tzv. radioaktivní aerosol. Tento radioaktivní aerosol se při vdechování zachycuje v dýchacích cestách a na plicích. Po záchytu v plicích dochází k radioaktivnímu rozpadu tohoto aerosolu při ozáření kmenových buněk vysoce ionizujícím zářením alfa. Při dlouhodobém pobytu ve vnitřním prostředí se zvýšenou hladinou radonu může dojít ke vzniku rakoviny plic. Riziko vzniku rakoviny plic progresivně narůstá s rostoucí koncentrací radonu.
Radon je hned po kouření druhou nevýznamnější příčinou rakoviny plic. Rakovina vyvolaná radonem, tzn. dlouhodobým ozařováním plicních zárodečných buněk zářením alfa, nevzniká okamžitě. Doba latence, tj. než se mohou začít objevovat příznaky rakoviny plic, je u tohoto typu ozáření 10 až 30 let. Některé prameny uvádějí interval 20 až 40 let. Riziko rakoviny plic způsobené radonem v domě je úměrné celkově vdechnuté radioaktivitě, která je závislá na výši koncentrace radonu a délce pobytu v postiženém objektu.
Důkazy o škodlivosti radonu
Vliv zvýšených hladin radonu na výskyt rakoviny plic byl průkazně doložen epidemiologickými studiemi nejprve na skupině horníků v uranových dolech a následně i u obyvatel, kteří žijí v oblastech s vyšším výskytem radonu v geologickém podloží.
V celosvětové studii, která sdružuje údaje z mnoha národních studií, bylo riziko rakoviny plic průkazně doloženo pro koncentrace vyšší než 150 Bq/m3 (OAR je vyšší než 150 Bq/m3).
Dle výsledků předmětné studie se při každém zvýšení koncentrace radonu o 100 Bq/m3 zvyšuje riziko rakoviny plic o 15 %.
| Poškození DNA u plicní buňky alfa zářením - radonem | Plíce poškozené radioaktivním aerosolem - radonem |
V průběhu celonárodních studií se dospělo k zásadnímu závěru, že kombinace působení radonu a kouření tabákových produktů škodlivé účinky na zdraví zesiluje. Poškození plicních buněk je vyšší než prostý součet působení obou faktorů.
Koncentrace radonu uvnitř domů v zemích OECD /aritmetický průměr/
| Austrálie | 11 Bq/m3 | Lucembursko | 110 Bq/m3 |
| Rakousko | 99 Bq/m3 | Japonsko | 16 Bq/m3 |
| Belgie | 48 Bq/m3 | Nizozemí | 23 Bq/m3 |
| Kanada | 28 Bq/m3 | Nový Zéland | 22 Bq/m3 |
| Česká republika | 140 Bq/m3 | ||
| Dánsko | 59 Bq/m3 | Norsko | 89 Bq/m3 |
| Finsko | 84 Bq/m3 | Polsko | 49 Bq/m3 |
| Francie | 89 Bq/m3 | Portugalsko | 62 Bq/m3 |
| Německo | 49 Bq/m3 | Korea | 53 Bq/m3 |
| Řecko | 55 Bq/m3 | Slovensko | 87 Bq/m3 |
| Maďarsko | 82 Bq/m3 | Španělsko | 90 Bq/m3 |
| Island | 10 Bq/m3 | Švédsko | 108 Bq/m3 |
| Irsko | 89 Bq/m3 | Švýcarsko | 78 Bq/m3 |
| Itálie | 70 Bq/m3 | Velká Británie | 20 Bq/m3 |
| USA | 46 Bq/m3 | ||
| CELOSVĚTOVÝ PRŮMĚR | 39 Bq/m3 |
Celosvětově uznávané riziko. V roce 2009 Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala, že radon představuje po kouření nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Současně WHO doporučila všem státům světa a tedy ze znalosti radonové zátěže takovým státům jako je zejména Česká republika, aby věnovaly problematice radonu patřičnou pozornost.
Srovnání rizika RADONU s jinými příčinami úmrtí v České republice
| Příčina úmrtí |
Počet úmrtí v ČR průměrně za rok (např. 2008) |
Zdroj |
| Rakovina plic | 5402 | Český statistický úřad |
| Rakovina plic způsobená radonem |
900 | Odhad dle celosvětové studie |
| Dopravní nehoda | 832 | Policie ČR |
Srovnání rizika ozáření RADONEM s ozářením jinými radioaktivními zdroji
Roční pobyt v objektu s koncentrací 400 Bq/m3 (jedná se o směrnou hodnotu pro ČR, kdy se doporučuje problém RADONU řešit) je ozáření srovnatelné :
S ozářením způsobeným 440 rentgenovými snímky plic!
S ozářením způsobeným 90 mamografickými screeningovými vyšetřeními!
S ozářením způsobeným 1 CT vyšetřením hrudníku!
Zdroj: Státní ústav radiační ochrany
