Odvlhčení zdiva a podlah

1. Příprava podkladu

Stávající podlahové konstrukce se odstraní do požadované hloubky. Podklad se vyrovná např. štěrkem frakce 8/16 nebo 16/32 mm, štěrkové lože se překryje syntetickou geotextílií. Pokud je podklad nestabilní např. tvořený jílovitou zeminou je vhodné položit syntetickou geotextílii i pod štěrk.

2. Systém odvětrávacích průduchů

Pasivní varianta

Trvalá výměna vzduchu v základové konstrukci s odvodem vlhkosti a půdních plynů se zajistí vytvořením systému odvětrávacích průduchů. Do vzduchové dutiny tvořené systémem tvarovek, profilovaných desek nebo nopovaných folií se přes obvodové stěny / zdivo / zavedou odvětrávací průduchy / komínky / prostřednictvím plastových trub o průměru do 120 mm. Uvedené průduchy se provedou na protilehlých stěnách, většinou severní a jižní, ale nejlépe chladnější a teplejší. Na chladnější straně objektu se vyvedou cca 300 až 500 mm nad terénem a ne teplejší straně se vyvedou dle dispozičních možností v nejvyšší úrovni nad terén / alespoň na výšku podlaží /. Rozteč odvětrávacích průduchů by měla být 3 až 5 m po obvodovém zdivu. K odvětrání lze využít i stávajících průduchů nenapojených komínových těles.

Nevýhodou pasivní varianty je možné prochlazování konstrukce v zimním období a pasivní závislost na klimatických podmínkách, tj. na rychlosti a směru proudění větru, teplotě a tlaku venkovní atmosféry. Výhodou jsou nulové provozní náklady.

Aktivní varianta

Neprovádí se odvětrávací průduchy přes obvodové zdivo, kdy se pouze do systémové ventilační dutiny zaústí odtahové „ komínové „ těleso a vyvede se většinou nad střechu nebo alespoň do fasády a osadí se speciálním ventilátorem, který aktivně a pod kontrolou odsává v časových intervalech vlhkost a případně půdní plny včetně radonu mimo objekt. Výhodou uvedené varianty je nezávislost úrovně odvětrávání na klimatických podmínkách a vyloučení prochlazování konstrukce spodní stavby. Uvedená aktivní varianta je výrazně energeticky úspornější. Provozní náklady na provoz ventilátoru odpovídají spotřebě 40 až 70 W žárovce, a to v době činnosti ventilátoru. Ventilátor může být v provozu pro srovnání nákladů 6 až 12 hodin denně.

3. Montáž vlastní vzduchové dutiny s betonáží

Před vlastní montáží dutiny / vzduchové mezery / se položí v podlahách zdravo-technická instalace. Jednotlivé systémové tvarovky, desky nebo nopované folie se pokládají vedle sebe na sraz při zajištění jejich stability. Následuje přebetonování systémové dutiny ve dvou etapách. V první etapě se vybetonují její profily po horní okraj dutiny. Kdy dojde ke stabilizaci a vyztužení dutiny. Ve druhé etapě se položí ocelová výztuž KARI síť a vylije se betonová deska nad elementy o mocnosti dle charakteru zatížení finální podlahy.

4. Montáž svrchních vrstev podlahy

V závislosti na návrhu nebo projektové dokumentaci se provedou další vrstvy podlah – pojistná hydroizolace, tepelná izolace, separační folie, betonová krycí mazanina, nášlapná pochozí vrstva.